O kojení

Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná věda považuje přirozenou výživu mateřským mlékem za nejvhodnější. Dítě má právo na mateřské mléko jako jedinou potravu plně odpovídající jeho potřebám. Matka a dítě mají pak právo na odpovídající péči před porodem i po porodu včetně podmínek, které usnadňují kojení. WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte i déle.

Výhody kojení pro dítě

• mateřské mléko má v každém věkovém období dítěte nejoptimálnější složení pro jeho správnou výživu
• chrání před průjmy
• ochrana proti infekcím dýchacích cest, zánětu středouší
• nižší riziko cukrovky, alergie, obezity, anémie
• lepší vývoj duševních schopností
• méně často vyžaduje hospitalizaci
• silnější kosti v dospělosti a stáří

Výhody kojení pro matku

• děloha se po porodu rychleji vrací do původního stavu
• poporodní ztráty krve jsou menší
• chrání ženu před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou
• podpora citové vazby matky a dítěte
• rychlejší návrat postavy ke stavu před těhotenstvím
• levnější než umělá výživa

Úspěšné nastartování laktace

Informujte se v porodnici, v níž chcete rodit, zda patří mezi „BABY FRIENDLY HOSPITAL INITIATIVE“ (BFHI). Tyto porodnice dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení ( zahájit kojení do půl hodiny po porodu, neomezovat délku a frekvenci kojení, dokrmovat jen v lékařsky indikovaných případech, nepoužívat žádné náhražky, dudlíky a láhve, praktikovat roaming-in po celých 24 hodin, podporovat správnou techniku kojení, naučit maminku jak udržet laktaci, když je oddělena od svého dítěte, nedovolit propagaci výrobků umělé kojenecké stravy). Pokud je trochu problém s laktací i po příchodu z porodnice, snažíme se kojit z obou prsů, mezi kojením ještě stimulovat prsy odstříkáním a snažit se kojit častěji i v noci (po třech až čtyřech hodinách), kdy je tvorba mléka vyšší. To platí pro prvních šest týdnů života.

Růstové grafy

Pravidelné sledování a zaznamenávání váhy, délky a obvodu hlavy slouží k posouzení správného růstu a vývoje dítěte. Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít trvale stoupající trend a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání dítěte. Není dobré srovnávat váhu nebo váhové přírůstky dětí mezi sebou. Dítě roste do délky hlavně kolem 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce. Proto není hned nutné, abychom začali dokrmovat, když dítě nepřibere při kontrole dle tabulek.

Normální váhový přírůstek u kojeného dítěte

• v prvních 6 měsících se pohybuje mezi 112 – 224g týdně
• v dalších 6 měsících 84 – 140g týdně

Růst a obvod hlavičky

• v prvních 6měsících roste do délky v průměru 25mm měs.
• obvod hlavičky roste v průměru 12,5 mm měsíčně

Množství pomočených a pokálených plen

• 6 – 8 pomočených plen a 3 – 6 stoliček do 6 týdnů věku
• od 3. měsíce 3 – 6 pomočených plen
• od 6 týdnů možná několikadenní absence stolice

Alternativní způsoby krmení

Pokud miminko nevykazuje aspoň po dvou týdenních váženích dostatečné přírůstky, musíme podat umělou stravu ( Sunar, Nutrilon, Beba…) z počátku je dobrá hypoalergenní forma, zvláště při alergické rodinné anamnéze. Princip sání z lahvičky a z prsu je rozdílný. Abychom zachovali správnou techniku sání jako u přirozeného kojení, doporučuje se podávat dokrm alternativním způsobem.

Krmení lžičkou

• dítě držíme ve svislé poloze
• lžičku s mlékem přiložíme ke rtům a vyčkáme, až dítě začne provádět sací pohyby
• lžičku nakloníme, aby mléko mohlo ze lžičky vytéci
• ponecháme dítěti čas k polknutí mléka

Krmení kapátkem či stříkačkou

• dítě držíme opět ve svislé poloze
• stlačíme jemně bradu dítěte směrem dolů k hrudníku
• vložíme kapátko či stříkačku dítěti do úst a jemně a pomalu mléko do úst vstřikujeme
• dbáme na to, aby dítě při sání spolupracovalo a aktivně táhlo píst stříkačky
• mléko nesmí jen chabě stékat

Krmení z kádinky či hrníčku

• dítě opět držíme ve vzpřímené poloze se zajištěnýma rukama
• nakloněnou kádinkou se nejprve dotkneme rtů dítěte
• reakcí na tento podnět je vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku, čímž se získá mléko z kádinky

Tyto i jiné pomůcky si můžete prohlédnout na www.medela.cz.

Nejčastější otázky spojené s kojením

NEDOSTATEK MATEŘSKÉHO MLÉKA
Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji se dítě k prsu přiloží, tím více mléka se vytvoří. Někdy může jen o subjektivní pocit ze strany maminky, proto je důležité pravidelně kontrolovat přírůstky u pediatra (váha, délka, množství pomočených a pokálených plen, percentilový graf). Pokud miminko opravdu neprospívá, doporučuje se zkontrolovat technika kojení, kojit častěji, přikládat k oběma prsům při každém kojení, prsy i 4x vystřídat během jednoho kojení, mezi kojením 8-10x odříkávat, nepoužívat láhev a dudlík, v případě dokrmování použít alternativní způsoby.

NADBYTEK MATEŘSKÉHO MLÉKA
V tomto případě se dítě zalyká a odtahuje od prsu. Mléko mu viditelně zůstává v koutcích úst . Častým projevem je i ublinkávání po jídle( dítě tzv. přeteče). Pomoci můžeme tím, že zabráníme vytékání mléka vhodnou polohou, např. vzpřímenou. Snažíme se celou dlaní stlačit prs, aby mléko nemohlo samo vytékat, zkusíme pokračovat v kojení po 1-2 minutách, kdy se proud mléka zpomalí.

POPRASKANÉ BRADAVKY
Jsou výsledkem nesprávné techniky kojení, nesprávného přiložení nebo nesprávného sání. Jak můžeme pomoci? Opravit techniku kojení, upravit polohu dítěte při kojení, aby prasklinka byla v koutku úst. Jako první nabídnout méně bolestivý prs, měnit polohy při kojení, přiložit teplý obklad, aby se mléko lépe spouštělo. Na konci kojení neodtahovat prs z úst dítěte, ale zasunout malíček za vnitřní koutek úst dítěte a ono se samo pustí. Bradavky nechávat co nejčastěji volně na vzduchu, možno použít chrániče, použít Bepanthen mast, event. hydrogelové hojicí polštářky.

RETENCE MLÉKA
Někdy se může objevit bolestivé zduření prsu se zarudnutím a teplotou. Dobře se nahmatají okraje tohoto sterilního zánětu. Upraví se během 2-3 dnů. Antibiotika se nepodávají. Zkusíme opravit techniku kojení, pro kojení zvolíme takovou polohu, aby brada dítěte směřovala k postiženému místu. Pomáhají i koupele v teplé vodě, kde se snažíme pod vodou odstříkat mléko (někdy zaschlé) z ucpaného mlékovodu. Přikládáme studené a teplé obklady, masírujeme. Vhodné je použití Brufenu nebo Paralenu.

ZÁNĚT PRSNÍ ŽLÁZY
Objevuje se nejčastěji kolem 3. týdne po porodu. Projevuje se horkým, bolestivým otokem prsu s teplotou a celkovou schváceností. Častěji bývá postižen jeden prs, a to v dolní a boční části. V tomto případě musíme vyhledat lékařskou pomoc. Tento zánět se léčí antibiotiky, která se nevylučují s kojením. Snažíme se kojit co nejčastěji, začínáme zdravým prsem. Po kojení prs odstříkáme. Na místě jsou i léky tišící bolest.

INFEKCE PLÍSNĚMI
Postižena bývá bradavka i celý dvorec. Kůže je až červenofialová, lesklá a napjatá, olupuje se. Pálí, svědí, nemůžeme se jí dotknout. V tomto případě pomůže protiplísňová mast ( Pevaryl), při úpornější kandidóze je třeba i mast s antibiotikem a kortikoidem, pečlivé mytí rukou, častá výměna vložek v podprsence. U miminka je dobré potřít rty a zadeček 0,5% gentiánovou violetí.

OTOK DVORCE
Objem vody v těle se v těhotenství zvětšuje až na 8,5l. Po porodu dochází běžně k mírnému až střednímu zadržování tekutin. Nadbytek podaných tekutin v kapací infúzi zvyšuje hladinu vasopresinu, který má antidiuretický efekt. Stejně působí i vysoké dávky oxytocinu v infúzi během indukce, či v průběhu porodu nebo po porodu. Otok prsů nesouvisí vždy s normálním nalitím prsů. Tkáň bradavky a dvorce je tuhá, neohebná, edém se tvoří pod dvorcem prsu, často jsou otoky nohou a rukou. Otok brání dítěti, aby se přisálo.

Léčba

• stlačit dvorec prsty
• působit stálým jemným tlakem cca 10 vteřin
• po změknutí dvorce se prsty zaboří hlouběji až začne vytékat mléko
• toto opakovat na jiných místech dvorce
• stlačování dvorce je nutné provést před odsáváním
• negativní tlak odsávačky natáhne příliš intersticiální tekutiny do tkáně dvorce, čímž se problém zhoršuje

STÁLE KOJÍM
Dítě by mělo být kojeno podle jeho potřeby bez omezování délky a frekvence, pokud však nejde o děti neprospívající, nedonošené či spavé, které naopak potřebuje být na kojení zpočátku buzené. V prvních 6 týdnech, než se kojení stabilizuje, může dítě vyžadovat kojení i 10-15x za den. Totéž platí i pro období růstových spurtů 3.a 6. týden, 3.a 6. měsíc, kdy dítě také vyžaduje častější kojení Správná technika kojení, zejména technika přisátí a sání je rozhodující pro získání dostatečného množství mléka z prsu. Dítě, které nesprávně saje, nezíská dostatečné množství mléka. Správně přiložené dítě saje zpočátku rychle, pak následuje pomalé sání doprovázené slyšitelným a viditelným polykáním. Občas se stává, že některé děti, které dobře zpočátku prospívaly, najednou přestanou prospívat.

TRÁPÍ HO BŘÍŠKO
Baby kolika trápí děti kojené i nekojené. Přílišná plynatost může být příčinou, nebo následkem pláče.Hypotéz je spousta, výsledky nejsou jednoznačné. Příčinou obtíží může být alergie, gastroezofageální reflex, mateřská úzkost (nejistota matky), nezralost mozku (dítě se nedokáže vyrovnat s mnoha podněty). Bílkovina kravského mléka se ve stopovém množství dostává i do mateřského mléka a u citlivého miminka se objeví reakce (vyrážka, ucpaný nos, zvracení, vodnatá stolice, krvavý hlen ve stolici). Kravské mléko je dobré zkusit vyloučit. Obyčejně je nejvyšší koncentrace alergenu v mateř. Mléce po 8 až 12 hodinách konzumace kravského mléka, současně se doporučuje omezit i ořechy, vejce, event. pšenici. Příčiny mohou být i jiné- tzv. neorganické, např. přes stres v těhotenství nebo při porodu. Určitě co může pomoci je kolébání a nošení dítěte, jemné masáže bříška, položení na vaše břicho, zkrátka tišící manévry.

SPRÁVNÉ UCHOVÁVÁNÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA
Čerstvé nepasterizované mléko je možné uchovat 8 hodin při pokojové teplotě nebo 24 hodin v chladničce při +4 st. Celsia, pokud se ten den nespotřebuje, může se dát zamrazit do mrazáku a skladovat při -18st. C max. 3 měs. Doporučuje se lahvičky řádně označovat datem. Rozmrazování se provádí pod studenou tekoucí vodou nebo v chladničce při +4 st. C. K ohřívání ani k rozmrazování se nesmí používat mikrovlnná trouba.

PŘÍRODNÍ LÉČIVA A ČAJE NA PODPORU KOJENÍ
Maminka si může popíjet čaje anýzu, kmínu, fenyklu, kopřivy, meduňky, bazalky, jestřabiny. Vhodný je i kopr. (Tlumení sekrece mléka – šalvěj, máta, třezalka,aloe, echinacea, kostival)

KDY ZAVÁDĚT TEKUTINY
Kojené dítě nepotřebuje dodávat tekutiny cca do 10 měsíců, protože mateřské mléko obsahuje až 87%vody, stejně tak vodu obsahuje i ostatní jídlo – kaše, ovoce, polévka. Takže dítěti stačí kojení a příkrmy. Tekutiny navíc se pravidelně přidávají kojenému dítěti okolo 10.měsíce, nekojenému od 6. měsíce. Nejlepším nápojem je balená kojenecká voda nebo dětské čaje. Více o zavádění tekutin se můžete dozvědět v knize Výživové poradenství u dětí do 2 let. Dá se objednat na www.kojeni.cz.

Zpracováno s dostupnými materiály Laktační ligy a časopisu MaMiTa