Většina infekcí dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a horečky je virová a lze je zvládnout v domácím prostředí i bez návštěvy lékaře. Dítě v předškolním věku prodělá běžně 8-10 takovýchto infektů ročně, což je zcela fyziologické. Trénuje si takto imunitní systém.
Domácí léčbou chráníte dítě i sebe před nákazou v čekárně, bráníte dalšímu šíření onemocnění mezi dětmi navzájem, nezhoršujete zdravotní stav dítěte zbytečným cestováním v době, kdy mu nejlépe pomůže klid na lůžku, a v neposlední řadě bráníte lékařský personál před vyhořením 😉.
Zvýšená teplota či horečka
Jedná se o běžný obranný mechanismus organismu pomáhající likvidaci infekčních činitelů. Až při jejím vzestupu nad 38,5°C je vhodné ji srážet běžně dostupnými analgetiky, ideální je střídat léky s účinnou látkou paracetamol (Paralen, Panadol) s účinnou látkou ibuprofen (Nurofen, Ibalgin, Brufen) v intervalech po 4 hodinách. Ibuprofen lze dávat dětem od 3 měsíců. Pro malé děti je vhodná forma čípků, pro větší sirup či dětské tablety, od 12 let tablety pro dospělé. Pečlivě dodržujte dávkování dle hmotnosti dítěte (je rozepsané přímo na balení či v příbalovém letáku). Horečku lze srážet i fyzikálními metodami (vlažná sprcha, „bodové“ studené obklady na třísla, zápěstí, čelo, spánky). Hlídat dostatek tekutin (voda, čaj).
Kdy s horečkou kontaktovat lékaře?
- Vždy u dětí do 1 roku (raději hned).
- Pokud trvá teplota nad 38°C déle než 3-4 dny (nutné vyloučit bakteriální komplikaci původní virózy).
- Pokud je horečka spojená s opakovaným zvracením, obtížemi při močení, silnou bolestí v krku při polykání (nutno vyloučit angínu), bolestí břicha, odmítáním tekutin (jíst při horečce dítě nemusí, pít musí nutně ve zvýšeném množství!).
- Pokud je dítě výrazně neklidné, plačtivé, sahá si na ouška či si stěžuje na bolesti uší, je nutná návštěva ORL k vyloučení zánětu středouší.
Které příznaky jsou potenciálně nebezpečné a je nutné volat RZP?
- Pokud je vzestup teploty provázen křečemi (většina febrilních křečí je neškodných, daných jen nezralostí centrální nervové soustavy, ale nutné je vždy vyšetření lékařem většinou při krátkodobé hospitalizaci).
- Pokud je dítě výrazně apatické a spavé, ztrácí vědomí, vázne mu při předklonu šíje (při horečce je vhodné vyzkoušet manévr – vleže ohnout hlavu a dát bradu na hrudník), objevují se petechie (drobná vyrážka neblednoucí po stlačení skleničkou), má silné bolesti hlavy, je světloplaché a zvrací. Onemocnění meningokokovou meningitidou je naštěstí vzácné a většina dětí s rozumnými rodiči je proti ní očkována, ale kdyby náhodou… Je třeba reagovat rychle.
Kašel
Na počátku onemocnění je většinou suchý a dráždivý, často frekventnější v noci, což je dáno zatékáním hlenů vleže do nosohltanu. Po 3-5 dnech se většinou mění v kašel produktivní s tvorbou hlenu, který může pak trvat 1-2 týdny. Na suchý kašel lze užívat např. Stoptussin, Levopront či Robitussin (nebo homeopatická varianta Drosera, Drosetux, přírodní varianta cibulový sirup s medem). Na vlhký kašel např. ACC, Mucosolvan, Ambrobene, bylinné varianty (např. Hedelix, Prospan, Bronchipret, Caloba, Jitrocelový sirup, Stopkašel) a opět med (čaj s medem). I kdybyste nakonec dávali jenom ten med, bude to postačující 😊. Na noční kašel zabírají většinou dobře antihistaminika (např. volně prodejné kapky Fenistil). Vhodná je při kašli ve spánku zvýšená poloha hlavy a v interiéru zvlhčený vzduch (např. prostěradlo okolo lůžka).
Kdy je nutné s kašlem kontaktovat lékaře ?
- Při úporném, záchvatovitém, silně dráždivém kašli provázeném zvracením.
- Při dušnosti, ztíženém dýchání, sípání při nádechu či výdechu, vtahování prostoru pod žeberním obloukem při dýchání.
- Při štěkavém kašli se sípavými nádechy, které začínají typicky v noci (příznaky laryngitidy) jako první pomoc dítě vezměte k otevřenému oknu (v létě k otevřenému mrazáku), inhalace studeného vzduchu většinou otok hrtanu zmírní. Kdo trpí na laryngitidy opakovaně, má od lékaře většinou předepsán Rectodelt čípky či Fortecortin tablety. Pokud tato opatření nepomáhají, volejte RZP.
- Při suchém, dráždivém kašli trvajícím déle než 3 týdny – nutné vyloučit počínající bronchiální astma.
Rýma
Rýma většinou začíná jako průsvitná a později se mění v hustší bělavo-žlutou. U malých dětí je třeba odsávat (jen pokud je nos hodně ucpaný a ztěžuje dýchání či pití). Kapat mořskou vodu (např. Sterimar, Quix), při nedostatečném efektu lze Nasivin či Olynth HA (maximálně 5 dnů). Dostatek tekutin (šalvějový, řepíkový, lipový čaj), inhalace Vincentky, zvlhčený vzduch.
Kdy s rýmou kontaktovat lékaře?
- Pokud trvá hustá žluto-zelená rýma déle než 2 týdny.
- Pokud je rýma provázena bolestí uší.
- Pokud je rýma průsvitná, provázená četným kýcháním a pálením očí a je vázaná na určité, většinou jarní či letní období – možná alergie.
Jak na prevenci respiračních infektů?
Léčbu respiračních infektů je vhodné doplnit podáváním vitaminu C 100-300 mg/den v době infektu, preventivně v období říjen – duben v poloviční dávce. V tomto období je dobré též doplňovat vitamin D (např. Vigantol 1x denně 1 kapka do 6 let, od 6 let 1x denně 2 kapky).
Přírodní varianty podpory imunity v období říjen – duben: Imunoglukan, kozí kolostrum, preparáty z mecinálních hub – pro menší děti Dračí sirup, pro děti od 12 let např. Coriolus, Cordyceps, Reishi. Homeopatická varianta (kombinace Citomix + Gunaprevac, Oscilococcinum).
Velmi důležitá je důsledná rekonvalescence po infektu u školkových dětí optimálně 2 týdny.