Zjistěte si aktuální informace z naší ordinace.

Zásady zdravé výživy u kojenců a batolat

Výživa nejmenších dětí je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím jejich správný růst s vývoj včetně vývoje imunitního systému. Výživové zvyklosti ovlivňují nejen zdravotní stav aktuální, ale i budoucí, včetně výskytu civilizačních nemocí typu hypertenze, obezita, cukrovka, alergie. Imunitní systém se vyvíjí přibližně do 2 let věku dítěte. Do nedávna se doporučovalo co nejvíce oddálit setkání s možnými alergeny-např.lepku až do 9.-12. měsíce věku. Dle nejnovějších poznatků bylo naopak zjištěno, že takovýto postup může naopak výskyt alergií zvýšit- určitá součást imunitního systému není ve vhodnou dobu připravena setkat se s určitými antigenními stimuly a může se tedy nevyužita „obrátit“ vůči tkáním vlastního organismu formou alergií. Je tedy vhodné ve správný čas navodit tzv.“orální toleranci“ vůči určité potravině a riziko alergie tak snížit. Toto samozřejmě neplatí pro děti, které již mají některou alergii prokázanou nebo pravděpodobnou (např. děti s těžkým atopickým ekzemem- zde je nutný individuální postup při zavádění potravy dle konzultace s lékařem).

První 4 měsíce věku

Pouze kojit!!!(žádné potraviny ani tekutiny navíc). Pokud není možné kojení- kojeneckou mléčnou formuli, při výskytu alergií v rodině v hypoalergenní formě (HA mléka).

Od 4 měsíců věku

Vhodné začít nejlépe večer formou kaše alespoň v malém množství zařazovat lepek - různé pšeničné kaše. Ideální je zařazovat lepek v době, kdy matka ještě alespoň částečně kojí. Stačí pro začátek malé množství kaše dle chuti a zapít mateřským či kojeneckým mlékem. U dětí bez alergických projevů (ekzem, trávicí a dýchací obtíže) lze již použít mléčné kaše, u rizikovějších dětí lépe volit ještě nějakou dobu kaše nemléčné, rozdělané do odstříkaného mateřského či HA mléka, event. i do vody.
Postupně začít podávat zeleninu - povařenou, rozmixovanou v převařené kojenecké vodě, nesolit, nesladit, podávat úzkou plastovou lžičkou (polykací reflex má dítě v zadní třetině jazyka- lžičku až tam!) Plnohodnotně lze podávat i hotové zeleninové příkrmy(“První lžička“). Někdy je potřeba až 20 kontaktů s novou potravinou, než ji dítě přijme, je nutná trpělivost. Nejdříve díte krátce nakojte, pak dejte 2-3 lžičky příkrmu, zpočátku je úspěchem i jedna čajová lžička (ale jsou dobří jedlíci, kteří od začátku snědí celou skleničku). Pokud snědí méně, ještě dokojíme. Teplota jídla má být okolo 37 stupňů. Dítěti nabízejte, i když nechce, ale nikdy nenuťte polknout, zvolte čas, kdy je dítě klidné. Pokud jídlo úplně odmítá, lze vyčkat několik dnů a zkusit to později. Jednotlivé druhy zeleniny zařazovat postupně alespoň s třídenním odstupem- sledovat event. alergickou reakci. Zeleninu zavádíme přibližně v tomto pořadí: mrkev, brambor, cuketa, dýně, květák, brokolice, špenát, hrášek, růžičková kapusta, kedluben, řervená řepa, petržel, celer... vařit v kojenecké vodě (má napsáno na etiketě: voda pro přípravu kojenecké stravy). Před konzumací přidat do zeleniny 2 kapky olivového oleje (za studena lisovaný, panenský). V průmyslově vyráběných příkrmech je olivový olej již obsažen. Zeleninu je nejlépe volit spíše menší (obsahuje méne dusičnanů), ideální v biokvalitě. Brambory je vhodné vařit s kmínem, který neutralizuje solanin vznikající ve starších bramborách a je pro kojence škodlivý. Vůbec nedávat brambory nazelenalé a s klíčky. Pozor- u citlivých dětí mohou některé druhy zeleniny způsobit nadýmání (hrášek, květák). Přebytky uvařené zeleniny je možné zamrazit. Později je možné zeleninu zahustit trochou mouky či krupičky.
Začínáme podávat i dětské čaje, neslazené, event. převařenou kojeneckou vodu. Vše, co podáváme dítěti do 1 roku, vaříme z kojenecké balené vody (má nižší obsah minerálů). Děti mají do 1 roku nezralé ledviny, vyšší výskyt solí a minerálů vede k jejich poškození.

Od 6 měsíců věku

Zavádíme ovoce, nejlépe podušené jablko v pář e(nesladit), dále banán, meruňky, broskve, hrušky, švestky. Ekvivalentem jsou opět hotové ovocné přesnídávky. Pokud musíme něco dosladit, tak Glukopurem. Lépe ale dítě příliš nezvykat na sladké. Ke konci měsíce můžeme už podat i syrovou rozmixovanou mrkev nebo šťávu z mrkve. Možno zařadit do zeleniny nejprve vývar, poté celé rozmixované maso 3-5 x týdně, na začátku nejvhodnější bílé maso (drůbeží, králičí), později i hovězí, telecí, ryby. Rovněž lze použít různé kombinované masozeleninové hotové příkrmy. 1x týdně přidat místo masa vařený žloutek.

Od 8 měsíců

Lze podávat již živé jogurty, nejlépe bílé bez aromat, ne nízkotučné a light! Do jogurtu můžeme přidat ovoce. Rovněž lze Aktimel. Zavádíme postupně hrubší mixování stravy, můžeme využít kromě mouky a krupičky i další zavářky do polévek - jáhly, pohanka, vločky, rýže, těstoviny.

Od 9 měsíců

Dáváme stravu s kousky, možné dávat již do ruky kus tvrdšího rohlíku, neslané křupky, dětské piškoty, dětské sušenky.

Po 12.měsíci

Lze již mírně přisolit, dáváme sýry- nejvhodnější typu žervé, tvrdé nepříliš slané sýry, nevhodné jsou tavené sýry a plísňové sýry. Lze již celá vejce, tvaroh, tvarohové pomazánky, omáčky. Smetánky pouze pro zpestření, jsou přeslazené a příliš tučné. Celkově sladkosti raději vyjímečně. Lze zkusit všechny druhy ovoce i zeleniny včetně citrusů (sledovat event. alergickou reakci), s vyjímkou kyselejšího ovoce s množstvím drobných zrníček- rybíz, angrešt, maliny apod.- mohou být pro malé děti hůře stravitelné,vhodné je počkat asi do 1,5 roku. Z luštěnin je nejlepší začít červenou čočkou, je jemnější a lépe stravitelná. S ostatními luštěninami (čočka, hrách, soja) raději počkat do 1,5-2 let.
Do 3 let věku nejsou vhodná instantní a chemicky konzervovaná jídla, kečupy, dráždivé koření, syrový česnek a cibule. Nevhodné jsou uzeniny s vyjímkou občasného podání vařené kuřecí či krůtí šunky.
Do 3 let věku není rovněž vhodné celozrnné pečivo- příliš dráždí střevní sliznici u menších dětí.
Není vhodné používat smažení, grilování, opékání. Mikrovlnná trouba ničí cenné vitaminy.
Do 3 let věku nedávat oříšky- hrozí nebezpečí dušení při vdechnutí.
Tuky by měly být ze 2/3 tvořeny rostlinnými a z 1/3 živočišnými. Z rostlinných “másel“ vybírat ta s co nejnižším obsahem tzv. “transkyselin“, které jsou zdraví škodlivé. Kojit do 2 let i déle. Pokud se již nekojí, je vhodné dávat kojenecká sušená mléka až do 3 let, teprve potom normální polotučné mléko. Menší množství tohoto normálního mléka (např. pro přípravu bramborové kaše, mléčných kaší, pudinku apod.) použít lze. Až do 3 let by dítě mělo mít dodávku asi 500 ml mléka denně, částečně lze formou mléčné kaše, zakysaných mléč. výrobků- jogurty, Aktimel apod.

Vhodné nápoje

Dětské čaje, bylinkové čaje- lipový květ, šípek, fenykl, černý bez, sušené třešně, sušený rybíz, jablka... kojenecké vody, Dobrá voda, minerálky opatrně- mohly by příliš zatěžovat ledviny. Přírodní ředěné šťávy (jablečná, hrušková apod.)- pouze z toho ovoce, které dítě snáší. Konzervované ovocné šťávy bez chemických konzervantů a nepřislazované, vhodné ředit na polovinu vodou. Okolo 9.měsíce by dítě mělo vypít asi 150-200 ml tekutin denně (kromě mléka).
Okolo 3 let asi 1 litr vhodných tekutin- vyhýbat se syceným nápojům, slazeným sirupům, coca-cole.

MUDr. Helena Nováková, dětská lékařka, Dolní Břežany, e-mail: deti.brezany@seznam.cz tel. 773 222 960.
Jakékoli šíření a kopírování obsahu bez souhlasu majitele registrace je zakázáno a je chráněno autorským právem.
Copyright © Lucie Hauerová, 2008-2014.